ROSTLINNÝ SVĚT
Gymnocalycium přeloženo z řečtiny znamená - zářivě květoucí.
BOTANICKÝ NÁZEV:
Gymnocalycium andreae(žluté), baldianum(červené), bruhii(růžové), denudatum(bílé).
POPIS:
Kaktus s červeným nebo žlutým, ostře zbarveným, stéblem. Neprodukuje chlorofyl, a proto se roubuje na kaktus jiného druhu. Dobře se mu daří v létě při teplotě 10 až 28°C, v zimě při 8 až 10°C. Zálivka na jaře a v létě mírně, na podzim a v zimě ji přísně omezíme, přelití se nedoporučuje. Na jaře a v létě jedenkrát za 3 až 4 týdny přihnojujeme polokoncentrovaným květinovým hnojivem. Osvětlení vyžaduje jasné a rozptýlené. Jako substrát se používá směs zeminy z listovky, drnovky a písku (v poměru 3:4:6). Pokusíme-li se volně přeložit název z řečtiny, dostaneme se k názvu "hymna krásy, píseň krásy". Gymnocalycium je rodem blízké Euchariusu. Okvětní lístky gymnocalycia jsou tenčí a půvabně ohnuté, ale oproti tomu je "koruna" mnohem širší než u Euchariusu. V zimě listy odumírají. Pro staré milovníky pokojových květin je Gymnocalycium známé pod zastaralým názvem Pancracium. Existuje však také název Ismene, kterým je zvána především v Holandsku. Gymnocalyciím vyhovuje jasné, ale nepřímé polední sluneční Světlo, obstojně však snášejí umístění také na jižním okně. Jemné listy odpařují mnoho vláhy, a proto Gymnocalycium zaléváme poněkud vydatněji než Hippeastrum. „Dětičky“ se u Gymnocalycia tvoří velmi vzácně a nepravidelně.
ČELEĎ:
Cactaceae, kaktusovité.
PŮVOD:
USA, Jižní Amerika.
UMÍSTĚNÍ:
Gymnocalyciím vyhovuje jasné a nepřímé polední sluneční světlo. Obstojně však snášejí umístění také na jižním okně.
ZALÉVÁNÍ, HNOJENÍ:
Od května do září průběžně zalévat. Substárt však musí mezi zálivkami vyschnout. Při přezimování zalévat jen málokdy a málo. Na jaře opatrně začít zalévat. Krátce před uložením na zimu přidat do poslední zálivky fosforečné hnojivo, aby se podpořila tvorba květů.
ROZMNOŽOVÁNÍ:
Velmi nepravidelné a vzácné. Semeny v místnosti vytápěné asi na 28°C, nejlépe koncem února.
ŠKŮDCI, CHOROBY:
Vrchol stonku sesychá, níže měkká hniloba:
Příčinou bývá nadbytek vody, a to obzvláště v zimě. Postačí, když rostlinu budete méně často zalévat.
Žádné přírůstky:
Příčinou je zcela jistě buď nedostatek vody v létě, nebo nadbytek vody v zimě.
Bronzovité zabarvení povrchu:
Příčinou je jednoznačně sviluška.
Korkovitost povrchu:
Příčinou může být lokální poškození hmyzem, také však náhlé ochlazení nebo mechanické poškození. Příčinou však může být také nedostatek vody v létě.
Měkké hnědé skvrny:
Příčinou je vždy hniloba stonku, která však dobře pěstované rostliny zpravidla nepostihuje. Místo, které je takto napadené, vyřízněte, substrát pak zalijte systémovým fungicidním přípravkem a rostlině zlepšete všeobecné podmínky k růstu.
Vytáhlý stonek a deformace:
Příčina je závislá na ročním období. V zimním období je důvodem příliš teplé prostředí. V letním období je důvodem nedostatek světla. Pokud chcete zachovat estetický tvar rostliny tak, aby rostlina rostla stejnoměrně, květináč občas otočte.
Bílé chumáčky na povrchu:
Příčinou bývají vlnatí červci.
Tvrdé hnědé štítky na povrchu:
Příčinou jsou puklice.
Hniloba základu stonku a úhyn stonku:
Příčinou je zcela jistě hniloba báze, která byla vyvolaná nadměrnou vlhkostí během zimního období. Vrchol stonku použijte jako řízek. Neudržujte slabou vrstvu kamenné drtě.
VAROVÁNÍ:
Chranit před dešti.
Pro podrobnější informaci viz. Pěstování kaktusů.
|